|
Vzpomínka na pana doktora Štěpanovského
Ve věku nedožitých 92 let zemřel po dlouhé nemoci v úterý 7. března 2017 pan JUDr. Jiří Štěpanovský, CSc., který v období 1990–1991 působil jako zástupce ředitele na Ústavu mezinárodních vztahů. Pan doktor Štěpanovský vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a na Filozofické fakultě UK získal titul kandidáta věd. Pracoval mimo jiné na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, přednášel na VŠE i na North-Western University v Chicagu, spoluzaložil Českou atlantickou komisi.
Vyslovujeme hlubokou soustrast celé jeho rodině.
|
|
Artforum.sk výhradním distributorem knih ÚMV na Slovensku
Knihy Ústavu mezinárodních vztahů budou do budoucna na Slovensko distribuovány výhradně prostřednictvím společnosti Artforum, což je síť kamenných knihkupectví, e-shop, i vydavatelství, literární portál www.medziknihami.sk a noviny Čo čítať? S knihami ÚMV se můžete setkat při prezentacích v Bratislavě, či v některých z kamenných prodejen po celém Slovensku. Pro více informací sledujte web ÚMV.
|
|
Polsko vs. Donald Tusk
Kandidaturu Donalda Tuska na pozici předsedy Evropské rady komentoval Jan Kovář. Jak probíhá proces volby, jak mohou kandidaturu ovlivnit napjaté vztahy Tuska s polskou vládou a jak vůbec můžeme hodnotit dosavadní práci Tuska v Bruselu - to vše se dozvíte v příspěvku pro Českou televizi.
Doplnit jej můžete vystoupením Michala Kořana v Českém rozhlasu. Proč se Polsko staví proti Donaldu Tuskovi, jak vůbec vypadá bitva dvou Poláků o bruselské křeslo, a pomáhá to, že je předsedou Evropské rady Polák, postavení střední Evropy v EU?
|
|
Sněmovna lordů schválila dodatek k vládnímu zákonu o Brexitu
 Sněmovna lordů přijala pozměňovací návrh k zákonu o aktivaci článku 50, který oficiálně započíná proces vystoupení Spojeného království z Evropské unie. Jan Kovář v České televizi komentoval především jeho obsah, tedy právní záruky občanů EU ve Velké Británii, a nakolik a zda vůbec tento dodatek může zpomalit proces Brexitu.
K samotnému přijetí zákona o aktivaci článku 50 v parlamentu se pak Jan Kovář vyjadřoval na vlnách Českého rozhlasu. Jaké kroky v procesu vystupování z EU čekají Británii a EU nyní? Jak ovlivní Brexit další výzvy ke skotskému osamostatnění? Je možné, že by Skotsko s Anglií zůstaly pohromadě, ale obě si vyjednávaly své budoucí vztahy s EU separátně?
|
|
Odvolání francouzského velvyslance
K okolnostem odvolání francouzského velvyslance pro Českou republiku Charlese Malinase komentoval v televizních zprávách TV Prima Jan Eichler, který odvolaného velvyslance osobně znal.
|
|
Kam směřuje Evropa?
Šance populistů a pravicových extremistů je v evropském supervolebním roce nejvyšší za celá desetiletí. Může za to voličský posun doprava nebo neobliba tradičních stran? A co inspirace v USA? Pokud by populisté uspěli, nepromarní své šance tím, že se spolu nedokážou dohodnout? Na tyto i další otázky odpovídal České televizi Jan Kovář.
 O vývoji střední Evropy debatoval Petr Kratochvíl spolu s Vítem Dostálem a Tomášem Brolíkem v Malostranské besedě na akci "Quo vadis, střední Evropo?" organizované Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku. Věnovali se například otázkám jak západ vnímá V4, čí hlas je v rámci V4 nejhlasitější a zda by měla Česká republika spoléhat na V4 jako na svatý grál. Fotky z debaty si můžete prohlédnout zde.
|
|
Německo: Schulz zabraňuje "efektu Trump" a Merkelová je unavená
 Zásadní volby se v Německu odehrají letos v září. Do boje proti Merkelové vyrazil bývalý šéf Evropského parlamentu Martin Schulz. Průzkumy ukazují, že má reálné šance na výhru. Zároveň do předvolebního boje přináší velká témata a zastavil tzv. Trumpův efekt. O co se jedná, se můžete dočíst v rozhovoru iDnes.cz s naším externím spolupracovníkem Vladimírem Handlem.
|
|
Turecký prezident narazil v Nizozemsku
 Vztahy Turecka a řady evropských zemí se v poslední době zhoršily. Důvodem rostoucího napětí jsou snahy tureckých politiků vystoupit a promluvit k turecké menšině toho kterého státu před zásadním tureckým referendem. Proč se zrovna Nizozemsko ke snahám tureckých ministrů postavilo tak radikálně, když například Francie účast tureckého ministra zahraniční v Métách povolila? A jak si můžeme vysvětlovat snahu Turecka vést kampaň i v cizích zemích - jedná se o něco nevídaného v politické praxi, nebo je podobná kampaň běžnější, než si myslíme? Téma okomentovali pracovníci ÚMV Jan Kovář a Vít Beneš.
|
|
Rusko se snaží o vliv ve Středozemí, tlačí se do Libye
Snahy Ruska zvýšit svůj vliv ve Středozemí se v posledních měsících stále více zaměřují na Libyi. Země představuje zajímavou příležitost pro ruské geopolitické ambice, píše pro časopis Mezinárodní politika Jitka Mikysková. Podle ní Kreml využívá politického vakua, které v zemi vzniklo po skončení spojenecké intervence a pádu Muammara Kaddáfího.
|
|
Zvláštní vztah Velké Británie a USA
 Winston Churchill ve svém projevu ve Fultonu v březnu 1946 označil vztah mezi Velkou Británií a Spojenými státy americkými za „zvláštní“. O 70 let později však mnozí komentátoři a analytici tvrdí, že se fenomén „zvláštního vztahu“ obsahově a významově vyprázdnil a v posledních letech se z něj stalo jedno z největších klišé britské zahraniční politiky. O tom, nakolik je tento pojem pouze rétorickou frází, či zda odpovídá skutečnosti, píše Monika Brusenbauch Meislová. Její analýzu si můžete přečíst zde, navíc, je součástí i speciálního vydání Mezinárodní politiky, které se věnuje dvěma tématům: "Sociální dimenze české zahraniční politiky" a "Kýč, klišé a stereotypy v zahraniční politice". Pro více informací ohledně tohoto speciálního vydání Mezinárodní politiky sledujte naše webové stránky.
|
|
(Ne)Revoluce v české zahraniční politice
Jak se změnilo, či nezměnilo, směřování zahraniční politiky České republiky po vydání nové Koncepce zahraniční politiky, ale i tom, proč je pro nás důležité mít jasnou a čitelnou lidskoprávní politiku, mluvila 1. března na Ústavu mezinárodních vztahů Veronika Bílková. Věnovala se především debatě, občas hraničící až s panikou, která ovládla český veřejný prostor po roce 2014 a která předjímala zásadní obrat v české zahraničněpolitické agendě. S vydáním nové Koncepce zahraniční politiky ČR v létě 2015 se ale žádná revoluce nekonala. Celou analýzu problematiky od Veroniky Bílkové si můžete v angličtině přečíst zde. Článek vzniklý na základě rozhovoru s Veronikou Bílkovou v časopise Mezinárodní politika najdete tady.
|
|
Úmluva o zákazu chemických zbraní včera, dnes…a zítra?
Ústav mezinárodních vztahů společně se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, Ministerstvem zahraničních věcí a Organizací pro zákaz chemických zbraní Vás srdečně zvou na konferenci pořádanou k příležitosti 20 let platnosti Úmluvy o zákazu chemických zbraní. Na konferenci budou diskutována témata týkající se Úmluvy, její vznik a působnost, možnosti zneužití chemických látek v teorii i praxi, to vše v v zahraničně-politickém kontextu a v kontextu mezinárodního práva.
Více informací a registrační formulář naleznete zde.
|
|
Energetický potenciál Iránu
 Výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů Lukáš Tichý přiblížil na kulatém stolu s názvem "Energetické vztahy EU–Írán: příležitosti, překážky a perspektivy" problematiku evropské energetické bezpečnosti a představil Írán jako potenciální zdroj Evropské nezávislosti na Ruském plynu. Více o této problematice se můžete dočíst v analýzách Lukáše Tichého "Scénáře vývoje energetických vztahů mezi EU a Íránem" a "Teroristické útoky na energetický sektor," nebo v jeho Policy Paperu "Energetické vztahy EU a Írán: příležitosti a překážky pro dodávky zemního plynu."
|
|
Legitimizace IS v Iráku a Sýrii
 Na začátku března proběhl na Ústavu mezinárodních vztahů kulatý stůl, který se věnoval problematice legitimace Islámského státu, jeho konsolidaci a způsobu vládnutí. Jaké státní funkci plní IS na území Sýrie a Íráku, a je možné ho tedy považovat za stát? Na tyto otázky odpovídali výzkumní pracovníci ÚMV Lukáš Tichý a Jan Daniel.
|
|
|
Výběr publikací z knihovny – navštivte nás!
|
|
|
|
Centrum mezinárodního práva vydalo novou mezinárodněprávní reflexi Miroslava Tůmy: 
